Andalusit, Al2SiO5
Andalusit je křemičitan (silikát) hliníku. Jeho chemismus lze vyjádřit vzorcem Al2SiO5. V přírodě se hojně vyskytují celkem tři druhy minerálů, které mají stejné chemické složení, ale rozdílnou krystalovou strukturu. Je to andalusit, sillimanit a kyanit. Andalusit a sillimanit mají rombickou krystalovou souměrnost a kyanit triklinickou. Všechny tři jsou významnými horninotvornými minerály v metamorfovaných horninách, každý ovšem vzniká za jiných teplot a tlaků.
Andalusit vzniká za poměrně nízkých tlaků hlavně v plodových břidlicích a rohovcích, které vznikly kontaktní metamorfózou jílovců. Vyskytuje se i v regionálně metamorfovaných horninách, hlavně ve svorech a v rulách. Častý bývá v pegmatitech bohatých hliníkem. Tvoří sloupcovité krystaly a hrubě stébelnaté agregáty, které mohou dosahovat velikosti až několika desítek centimetrů. Je šedý, růžový, červený, červenohnědý a hnědý, méně často i bílý, žlutý, zelený a modrý. Většinou je neprůhledný, povrch krystalů je obvykle velmi matný až mdlý, krystaly ovšem mohou být i skelně lesklé, průsvitné až průhledné a čiré. Je dobře štěpný v jednom směru. Varieta chiastolit se vyznačuje tím, že obsahuje uhlíkový pigment rozmístěný v krystalu do tvaru kříže, jenž vznikl tzv. sektorovým růstem krystalu.
V České republice se velké, hrubě stébelnaté krystaly andalusitu hojně vyskytovaly například v pegmatitu v Dolní Borech, severně od velkého Meziříčí, anebo v pegmatitu v Čejově u Humpolce. Bývá zarostlý v rulách na vrchu Pancíř na Šumavě anebo v rulách u Horní Branné na Šumpersku. Až 10 cm dlouhé růžové sloupce andalusitu zarostlé v křemenných čočkách pronikajících svorem lze sbírat podél Vražedného potoka při cestě z Ramzové k Obřím skalám, jz. od Jeseníku.
Poprvé byl andalusit odborně popsán z masívu Ronda ve španělské Andalusii a odtud i jeho jméno. Pěkné skupiny krystalů tvaru „mírně hnutého“ čtyřbokého hranolu pocházejí z lokality Lisenz v Tyrolsku (Rakousko). Pěkné sloupce chiastolitu se vyskytují v okolí poutního města Santiago de Compostela ve španělské Galicii. V minulosti z něj byly vyráběny upomínkové předměty, které byly prodávány poutníkům, dnes už ovšem v Santiagu suvenýr z chiastolitu nepořídíte. Velmi pěkné chiastolity pocházejí také z lokality Lancaster v Massachusets v USA, na mineralogickém trhu se i dnes objevují chiastolity z klasického naleziště Mimbowrie v Austrálii. Andalusit je poměrně odolný, takže se ve formě zrn a valounků hromadí v říčních píscích a štěrcích (náplavech).
Všechny tři přírodní formy Al2SiO5, tedy andalusit, sillimant a kyanit, se používají na výrobu speciální žáruvzdorné a chemicky i mechanicky odolné keramiky – tzv. mullitové keramiky, která je svým vzhledem podobná porcelánu. Ta se používá na výrobu zapalovacích svíček, izolátorů a různých obráběcích nástrojů.
Zobrazit: