Antimonit, Sb2S3
Antimonit, sulfid antimonitý, je šedý, kovově lesklý, dokonale štěpný, na povrchu často namodralý. Vytváří nejčastěji stébelnaté a paprsčité agregáty, méně často je celistvý nebo zrnitý. Do dutin krystalizuje v podobě sloupcovitých až jehlicovitých krystalů, většinou podélně rýhovaných. Je znám již od starověku, kdy byl po rozemletí na jemný prášek používán jako líčidlo na oči.
Antimonit vzniká v podstatě výhradně na hydrotermálních rudních žilách, na nichž může vytvářet až ložiskové, průmyslově těžitelné akumulace. Krystalizací z hydrotermálních roztoků mohou vznikat i nepravidelné akumulace tohoto minerálu, v takových případech už nemůžeme hovořit o rudních žilách. V dutinách rudních ložisek s antimonitem pak může tento nerost tvořit bohaté drúzy dlouhých sloupcovitých krystalů oslnivé krásy, jež jsou velmi ceněny sběrateli minerálů.
Snad nejkrásnější krystaly antimonitu se v 18. a 19. století nacházely na patrně nejslavnějším nalezišti tohoto minerálu – v antimonovém dole Išinokava v prefektuře Ekime na ostrově Šikoku v Japonsku. Krystaly údajně dosahovaly délky až 60 cm a byly až 5 cm silné. Drúzy sloupcovitých krystalů z tohoto dolu zdobí mnohé staré muzejní sbírky minerálů. S oblibou se traduje, že v dole Išinokava se nacházely tak velké sloupce antimonitu, že je tamní lidé používaly jako plaňky do plotu. Skutečnost je ovšem taková, že se používaly jako ozdobné plůtky k bonsajím.
V posledních desetiletích přicházely na trh s minerály pěkné drúzy krystalů antimonitu z rudných dolů v okolí hornického města Baia Mare v Rumunsku (lokality Herja a Baia Sprie). Dnes se na mineralogických burzách objevují spíše jednotlivé volné sloupcovité krystaly a jejich drúzy z krasových dutin antimonového ložiska Kadamdžaj v Kirgizstánu, jež dosahují až 25 cm délky, a především z několika antimonových dolů v Číně v provinciích Hunan, Guangdong a Jiangxi.
V Česku se stébelnatý antimonit vyskytoval v dolech v Bohutíně u Příbrami, přičemž v dutinách rudních žil se nacházely jeho krystaly obvyklé délky do 3 cm. Celistvé a zrnité agregáty antimonitu byly těženy z rudních žil v dole na antimon a na zlato v Krásné Hoře u Sedlčan. Množství ložisek s antimonitem je na Slovensku. Mezi nimi vyniká Kremnica, odkud pocházejí úhledné drúzy sloupcovitých a jehlicovitých krystalů.
Antimonit je těžen jako nejdůležitější ruda antimonu, někdy bývá těžen pro malou příměs zlata jako zlatá ruda. Antimon se používá k legování ocelí odolných proti korozi, je součástí liteřiny, je používán v akumulátorech, v polovodičových technologiích, při vulkanizaci kaučuku, v textilním (mořidla), sklářském a keramickém průmyslu (smalty), jako pigment, ohnivzdorný povlak, v pyrotechnice, medicíně a jinde. Největším světovým producentem antimonu je dnes Čína.
Další informace v literatuře
Fojtík L. (1997): Antimon a antimonit – několik zajímavostí. – Minerál (Brno) 5, 4, 244–249.
Zobrazit: