Baryt, BaSO4
Baryt, síran (sulfát) barnatý, je velmi rozšířený nerost. Nejčastěji je bílý, bývá i bezbarvý (čirý), nažloutlý, narůžovělý, šedobílý, nazelenalý, světle modrý, žlutý, červený, hnědý, černý a jinak zbarvený. Nejčastěji tvoří bílé deskovité až lupenité agregáty, jindy je jemnozrnný až celistvý. Tvoří také konkrece, krápníky, vláknité, zemité a jiné agregáty. Je nápadně těžký. Často tvoří tence až tlustě tabulkovité, méně sloupcovité až jehlicovité velmi dobře omezené krystaly s hladkými skelně lesklými krystalovými plochami. Krystaly mohou být průhledné, průsvitné i neprůhledné, nejrůzněji zbarvené, ale i čiré, bezbarvé. Je dokonale až velmi dobře štěpný ve dvou směrech.
Baryt je častý na hydrotermálních žilných ložiscích, vzniká i v sedimentárním prostředí, konkrétně v evaporitech a v karbonátových horninách (vápence, dolomity). Má velmi rozsáhlé praktické využití. Největší množství barytu se spotřebuje k výplachům a těsnění vrtů při těžbě ropy a zemního plynu. Je používán při výrobě barev, skel, glazur a smaltů; je složkou speciálních omítek, které pohlcují rentgenové záření; používá se jako plnivo plastů, gumy a papíru, při výrobě pyrotechniky a jedů proti hlodavcům a proti hmyzu. Největší množství barytu se těží v Číně, Indii, USA a Maroku.
Výskytů pěkných krystalovaných ukázek barytu je ve světě bezpočet, za všechny můžeme připomenout například drúzy bílých až bezbarvých tabulkovitých krystalů s krystaly antimonitu z dutin hydrotermálních rudních žil v Baia Sprie v Rumunsku. V Čechách se pěkné drúzy krystalů barytu nacházely například ve stříbrných a olověných dolech v Příbrami, v železnorudném dole na Jedové hoře u Komárova (jz. od Hořovic) a donedávna také na puklinách křemence v lomu u Jeníkova, západně od Teplic. Velmi dobře lze sbírat hrubě lupenité až tabulkovité agregáty bílého barytu na starých důlních haldách jižně od Stříbrné Skalice (sv. od Benešova) a v lese severně od Zvěstova (jz. od Vlašimi, viď též heslo azurit).
Zobrazit: