Celestin, SrSO4
Celestin, síran strontnatý, je blízký i podobný barytu, v přírodě je ovšem o něco méně rozšířený než baryt. Je bezbarvý, bílý, světle modrý, nažloutlý, vzácně i červený či hnědý. Tvoří zemité, celistvé, stébelnaté, sloupcovité až vláknité agregáty, konkrece a také sběrateli vyhledávané sloupcovité a tabulkovité dobře omezené krystaly, průhledné a průsvitné, dokonale a dobře štěpné ve dvou směrech, na krystalových plochách skelně lesklé až matné.
Vzniká především v mořských lagunárních jílovitých a slínitých usazeninách, z nichž je těžen jako zdroj stroncia. Doprovází halit, anhydrit, sádrovec a někdy i síru. Sloučeniny stroncia jsou využívány v pyrotechnice, v optice, v cukrovarnictví při odcukerňování melasy a jinde. Poměrně vzácně se celestin vyskytuje také na hydrotermálních žilách a v dutinách tmavých vulkanitů.
Celestin vzniká srážením přímo z mořské vody anebo až během zpevňování mořských usazenin, kdy v hornině vznikají kulovité konkrece celestinu, někdy s dutinou a dobře omezenými krystaly uvnitř. Nalezišť celestinu je ve světě velmi mnoho, často i dobře krystalovaných. Pěkné drúzy bílých a nažloutlých, krátce sloupcovitých krystalů se vyskytovaly na ložiscích síry na Sicílii a u Tarnobrzegu v Polsku (až 10 cm velké krystaly). Bílé matné sloupcovité a tabulkovité krystaly se nacházejí ve slínech křídového stáří v Tunisku a v Libyi. Dnes se na trhu s minerály objevují především velké konkrece s krystaly modrých lesklých až 5 cm velkých krystalů z Madagaskaru.
Zobrazit: