Granáty
Granáty jsou skupina významných horninotvorných minerálů, křemičitanů především hliníku, železa, vápníku, hořčíku, manganu, chromu aj. V přírodě jsou tyto prvky v granátech zastoupeny v nejrůznějším poměru, takže dnes rozlišujeme 15 druhů granátů (almandin, andradit, calderit, goldmanit, grosulár, hibschit, katoit, kimzeyit, knorringit, majorit, morimotoit, pyrop, schorlomit, spessartin, uvarovit), z nichž pouze pět se v přírodě vyskytuje poměrně často, ostatní jsou spíše vzácné.
| minerál | chemický vzorec |
|---|---|
| pyrop | Mg3Al2(SiO4)3 |
| almandin | Fe3Al2(SiO4)3 |
| spessartin | Mn3Al2(SiO4)3 |
| grosulár | Ca3Al2(SiO4)3 |
| andradit | Ca3Fe2(SiO4)3 |
| uvarovit | Ca3Cr2(SiO4)3 |
Přírodní granáty obvykle nemají čisté chemické složení, tak jak je vyjádřeno chemickým vzorcem, a to právě díky vzájemnému zastupování různých prvků v jejich struktuře. Přírodní granáty tedy tvoří různé vzájemné směsi a přechody, které pak pojmenováváme podle převládající složky.
Vzájemně se mísí především první tři vyjmenované granáty, tj. hlinité granáty (tzv. pyralspity) a pak také druhá skupina – vápenaté granáty (tzv. ugrandity). Mezi těmito dvěma skupinami je mísivost jenom omezená. Často se chemické složení granátu měnilo během růstu krystalu, takže uprostřed krystalu je jiné než v jeho vnější části.
Granáty jsou zrnité, celistvé, často se vyskytují v podobě zaoblených zrn. Pokud jsou vyvinuty v podobě dobře omezených krystalů, mají tyto krystaly nejčastěji tvar dvanáctistěnu kosočtverečného (rombododekaedru) anebo čtyřiadvacetistěnu deltoidového (tetragontrioktaedru), další tvary jsou spíše vzácné. Granáty jsou nejčastěji červené, fialové, hnědé až černé, méně často zelené či žluté, průsvitné až průhledné, na lomu i na krystalových plochách skelně lesklé, mají lasturnatý lom a jsou poměrně tvrdé.
Pro svou tvrdost a mechanickou odolnost bývají granáty využívány na výrobu brusných prášků, past, papírů a pláten, ložisek v přesných přístrojích apod. Hlavními producenty technických granátů jsou Austrálie, Indie, USA a Čína. Pěkně zbarvené a průhledné granáty se používají jako drahé kameny v klenotnictví. Ty jsou těženy především z říčních usazenin, v nichž se granáty hromadí díky své chemické a mechanické odolnosti.
Pyrop, Mg3Al2(SiO4)3
Pyropy obvykle tvoří zaoblená zrna v peridotitech (olivínovcích), potažmo v jejich přeměnou vzniklých serpentinitech (hadcích), v eklogitech a dalších vyvřelinách. Je tmavě červený, méně často fialový či oranžový. Až 0,5 cm velká zrna pyropu, v Čechách tradičně označovaná jako český granát (obchodní označení pyropu klenotnické kvality), bývala v minulosti a stále ještě jsou těžena ze štěrkopísků u Podsedic jz. od Lovosic v Českém středohoří. V současné době je dotěžováno také ložisko českých granátů v říčních sedimentech ve Vestřevi j. od Hostinného v Podkrkonoší. Pyropy běžně tvoří pevné roztoky zejména s almandinem.
Almandin, Fe3Al2(SiO4)3
Almandiny jsou nejčastěji červenofialové, méně často červenohnědé až hnědočerné. Často jsou součástí regionálně přeměněných hornin, hlavně svorů, rul, chloritických břidlic, granátických amfibolů, granulitů a migmatitů. V těchto horninách rostou až několikacentimetrové vyrostlice (porfyroblasty) almandinu během metamorfózy a často tvoří i pěkné dobře omezené krystaly. U nás jsou takové hledány zejména na několika lokalitách v Jeseníkách. Někdy se vyskytují ve společnosti vyrostlic staurolitu, jenž vzniká stejným způsobem. V malém množství je almandin v podobě drobných zrn běžnou součástí žul. Pěkné krystaly almandinů nacházíme také v pegmatitech.
Velmi pěkné až 10 cm velké dobře omezené krystaly almandinu tvaru dvanáctistěnu kosočtverečného, zarostlé v pegmatitu, se nacházely v žulových lomech u Přibyslavic, j. od Čáslavi. Pěkné velké dobře omezené krystaly zarostlé v chloritických břidlicích se nacházejí v Ötztalských a Zillertalských Alpách v Rakousku. Až 2 cm velké lesklé hojnoploché krystaly se nacházejí zarostlé ve svorech na Zlatém Chlumu v. od Jeseníku v okolí starého zlatodolu a jinde v Jeseníkách, zejména v okolí Sobotína a Petrova nad Desnou sv. od Šumperka. Až 5 cm velká popraskaná zrna tvoří v amfibolitických rulách mezi Starkočí a Zbyslaví vsv. od Čáslavi. Kulovité almandiny velikosti okolo 5 cm vyvětralé ze svoru lze nalézt na polích v okolí vrchu Špilberk jv. od Ústupu, vsv. od Bystřice nad Pernštejnem.
Spessartin, Mn3Al2(SiO4)3
Spessartin je růžový, žlutý, červený, oranžový až červenohnědý. Obvykle se vyskytuje v podobě pevného roztoku s almandinem, méně bývá ve spessartin-almandinech přítomna také andraditová složka. Nejčastěji se vyskytuje v pegmatitech, méně běžný je v žulách, aplitech či ryolitech. Vzácněji se vyskytuje na metamorfovaných ložiskách manganu. Tvoří nepravidelná zrna, ale i dokonalé krystaly tvaru tetragontrioktaedru, často rýhované. V současné době je mineralogický trh zaplaven drúzami červenooranžových spessartinů velikosti do 1 cm z Číny.
Grosulár, Ca3Al2(SiO4)3
Grosulár je hnědý a červenohnědý, bílý, žlutavý i zelený. Tvoří směsi zejména s andraditem (varieta hesonit). Je to minerál typický pro kontaktně metamorfované horniny, zejména pro kontakty vápenců se žulami (erlany). Až 3 cm velké lesklé hojnoploché hnědočervené krystaly se vyskytují v erlanech u Žulové a Vápenné sz. od Jeseníku. Hrubé až 10 cm velké dvanáctistěny kosočtverečné zarostlé v mramoru se vyskytují v prostoru Vycpálkova lomu v. od Vápenné. Je součástí tzv. bludovitu v Bludově jz. od Šumperka. Pěkné lesklé světle zelené až 4 cm velké dokonale omezené krystaly se nacházejí v metamorfovaných slínovcích v povodí řeky Achtaranda v Jakutsku v Rusku.
Andradit, Ca3Fe2(SiO4)3
Andradit je nejčastěji masově hnědočervený, červenohnědý, hnědý, černý, zelený a žlutý. Žluté až žlutozelené barevné variety andraditu bývají označovány jako demantoid a topazolit. Černé vyriety s titanem jsou označovány jako melanit. Andradit tvoří zrnité agregáty a nepravidelná zrna, méně často dobře omezené krystaly. Vyskytuje se ve skarnech, méně v erlanech, hadcích, v některých vulkanitech a pegmatitech.
Skarny s andraditem se vyskytují například v Malešově jz. od Kutné Hory, ve Vlastějovicích v. od Zruče n. Sázavou a ve Věchnově jjv. od Bystřice n. Pernštejnem. Až 2 cm velké světle zelené dobře omezené krystaly tzv. demantoidu pocházejí z hadců ve Val Malenco v Itálii a z povodí řeky Bobrovka na Urale v Rusku. Podobné, ale mnohem drobnější andradity se vyskytují na trhlinách hadce v Dobšiné na Slovensku.
Uvarovit, Ca3Cr2(SiO4)3
Uvarovit je světle až tmavě sytě zelený, tvoří přechody s grosulárem. Vyskytuje se poměrně vzácně, a to v chromem bohatých hadcích, v mramorech a dolomitech a na metamorfovaných ložiscích chromových rud původně vulkanického původu. Tvoří nepravidelná zrna i dobře omezené krystaly. Povlaky a skupiny drobných dobře omezených krystalů se vyskytují na trhlinách chromitů na lokalitě Saranovskoe u Bisertska a u Kyštymu (obě na Urale v Rusku). Se vzorky z Uralu se setkáváme na trzích s minerály nejčastěji.
Další informace v literatuře
- Kouřimský J. (1988): Granáty. – Společnost Národního muzea (tištěná přednáška).
- Skála R. (1994): Granáty. – Minerál (Brno) 2, 4, 149–155.
Zobrazit: