Kalcit, CaCO3
Kalcit je stejně jako aragonit uhličitan vápenatý. Od aragonitu se liší způsobem uspořádání atomů v krystalové struktuře. Je také mnohem hojnější než aragonit, jedná se o jeden z nejrozšířenějších minerálů na zemském povrchu, a to zejména v prostředí sedimentárních hornin. Podle odhadů tvoří kalcit 2 % objemu celé zemské kůry. Nejčastěji je zrnitý, bývá i stébelnatý, krápníkovitý atd. Čistý je bezbarvý a průhledný, obvykle je neprůhledný bílý anebo zbarvený šedě, žlutě, hnědě, červeně atd. Je dokonale štěpný podle ploch klence (romboedru) – to je jeho velmi dobrý rozlišovací znak.
Je hlavním minerálem tvořícím vápence, které vznikají v mořích usazováním drobných schránek těch mikroorganismů, jejichž schránky jsou budovány kalcitem, méně často i přímým srážením z mořské či jezerní vody. Metamorfózou vápenců vznikají mramory, tvořené také kalcitem, ovšem překrystalovaným, takže mramory jsou hrubozrnnější než vápence. Kalcit je také jednou z hlavních složek slínů a slínovců. Je rovněž hlavním minerálem vyvřelých hornin zvaných karbonatity.
Kalcit tvoří i drúzy pěkných dobře omezených krystalů neobyčejně rozmanitých tvarů. Pestrost různých forem krystalů kalcitu nemá v nerostné říši obdobu. Dutiny s dokonale omezenými krystaly kalcitu se vyskytují v kalcitových žilách, jež vyhojují trhliny a zlomy ve vápencích, dále na hydrotermálních žilách, běžné jsou i v dutinách a trhlinách vulkanických hornin.
Vápence a mramory jsou těženy a využívány jako drcené kamenivo, dále na výrobu vápna a cementu, používají se jako stavební a dekorační kámen, mají uplatnění v chemickém průmyslu, hutnictví, zemědělství, potravinářství, papírenství, ve sklářském a keramickém průmyslu, při odsiřování elektrárenských plynů atd. Nejvíce vápenců se těží v Číně, Indii, USA, Japonsku, Jižní Korei, Brazílii, Německu, Turecku, Rusku.
Nalezišť pěkně krystalovaných kalcitu je u nás i ve světě nepřeberné množství. U nás se velmi pěkné drúzy krystalů kalcitu velmi rozmanitých typů a různých barev vyskytovaly především v dutinách rudních žil v Příbrami (na Březových Horách i na uranovém ložisku). Pěkné až 17 cm velké skalenoedrické krystaly byly nalezeny v dutinách kalcitových žil ve vápencovém lomu v Praze-Radotíně. Velké drúzy až 20 cm velkých krystalů se nacházejí ve vápencovém lomu jižně od Štramberka, jz. od Frýdku-Místku. Až 0,57 m velké krystaly kalcitu se nacházejí při těžbě ve vápencovém lomu v Prachovicích jjz. od Heřmanova Městce.
Drúzy krásných až 10 cm velkých krystalů se vyskytovaly v dutinách rudních žil v olověných dolech v Alston Mooru, Egremontu, Frizingtonu a Weardale v Anglii. Až 1 m velké lesklé tmavě žluté průhledné skalenoedrické krystaly se vyskytovaly na olověno-zinkovém ložisku v Joplinu ve státě Missouri v USA. Z velkých dutin čediče v Helgustadiru na Islandu byly vylamovány bloky až 6 × 2 m velkých jedinců čirého kalcitu. Na čirém kalcitu je dobře patrná specifická optická vlastnost kalcitu, tedy poměrně vysoký dvojlom světla. Průhledné kalcity bývaly pro tuto vlastnost těženy a jejich dvojlom byl využíván v některých optických přístrojích.
Další informace v literatuře
- Litochleb J. (1998): Zajímavosti o kalcitu. – Minerál (Brno) 6, 1, 3–8.
Zobrazit: