Limonit
Limonit není samostatný minerální druh, ale jedná se o jemnozrnnou směs více minerálů, převážně oxidů a hydroxidů železa, konkrétně hlavně goethitu a lepidokrokitu. Dalšími minerály, které mohou být součástí limonitů bývají hematit, maghemit, hisingerit, pitticit a jarosity. Limonit se vyskytuje v rozmanitých formách. Je rezavě hnědý, okrově žlutý, hnědočervený, žlutohnědý, hnědý až černý. Tvoří práškovité povlaky, zemité agregáty, bývá i celistvý, vláknitý, pórovitý, celistvý, kulovitý, ledvinitý či krápníkovitý.
V přírodě je velmi běžný v nejrůznějších geologických prostředích. Vzniká v povrchových podmínkách přeměnou sulfidů, nejčastěji pyritu, ale i dalších minerálů. Vzniká sedimentárně jako tzv. bahenní ruda srážením hydroxidů železa ve vodním prostředí. Vzniká i zvětráváním křemičitanů s obsahem železa, hlavně Fe-pyroxenů, ve vyvřelinách nebo ve skarnech, nebo také přeměnou sideritu a ankeritu.
Kdysi býval limonit hlavní železnou rudou. Limonity byly těženy například na mnoha drobných ložiscích na Českomoravské vrchovině, kde vznikly větráním svrchních partií skarnových těles uložených v rulách. Vzniká hojně v oxidační zóně rudních ložisek, kde se mohou vyskytovat i jeho sběratelsky atraktivní ukázky, tj. pevné celistvé a vláknité, černé, ledvinité a krápníkovité formy s matným až lesklým povrchem. Takové se vyskytovaly na několika rudních ložiscích ve Slovenském rudohoří. Obrovská ložiska limonitu, jež vznikla přeměnou loží pyritu, jsou od starověku podnes těžena v oblasti Rio Tinto ve Španělsku. Limonity z této oblasti sloužily jako ruda zlata a stříbra, které obsahují jako nepatrnou příměs.
Zobrazit: