Rutil, TiO2

Rutil je stejně jako anatas a brookit oxid titaničitý; od anatasu a brookitu se ovšem liší uspořádáním krystalové struktury, takže i jeho vlastnosti jsou odlišné. Je šedý, hnědý, červenohnědý až černý, dokonale štěpný, na štěpných plochách silně kovově lesklý. Obvykle tvoří krátce sloupcovité, dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly, které bývají slámově žluté.

Drobná zrna rutilu jsou v malém množství běžnou součástí různých magmatických hornin (např. granitů, gaber aj.) a metamorfovaných hornin (svor, rul, amfibolitů). Nepatrné jehličky rutilu mikroskopické velikosti často zarůstají do jiných horninotvorných minerálů. Větší zrna popřípadě i dobře omezené krystaly bývají součástí některých pegmatitů a také čoček sekrečního křemene a živce vykrystalizovaných z roztoků uvolněných při regionální metamorfóze a uložených v rulách a svorech. Pěkné ukázky se vyskytují na žilách alpského typu.

Rutil nepatrných mikroskopických rozměrů vzniká při diagenezi (zpevnění) některých sedimentárních jílovitých, popřípadě reziduálních hornin. Při vyšším obsahu může být škodlivinou v železných limonitových rudách nebo hliníkových bauxitových rudách. Okolo 30 % oxidu titaničitého v podobě mikroskopického rutilu obsahují železné limonitové rudy od Jesenného severně od Semil.

Rutil je poměrně odolný a těžký, takže se hromadí v mořských a říčních náplavech, v nichž může tvořit i ložiskové akumulace. Spolu s ilmenitem je hlavním zdrojem titanu používaného na výrobu nejrůznějších typů odolných slitin; sloučeniny titanu se využívají jako pigmenty, při výrobě plastů, gumy, jako plnivo kosmetických přípravků, v keramickém průmyslu apod. Hlavními producenty titanu jsou Austrálie, Jihoafrická republika a Kanada.

Nalezišť pěkných ukázek rutilu je ve světě celá řada. Z pegmatitů na Madagaskaru pocházejí až 10 cm velké krystaly. Jehlicovité krystaly zarostlé v křemeni-křišťálu (tzv. sagenit) pocházejí zejména z několika nalezišť v Brazílii. U nás se pěkné valounky a dobře omezené krystaly obvyklé velikosti do 5 cm vyvětralé z čoček sekrečního křemene nacházejí na polích v okolí Soběslavi j. od Tábora a u Golčova Jeníkova jv. od Čáslavi. Na posledně jmenované lokalitě byla v roce 2000 nalezena unikátní 12×12×8 cm velká ukázka o hmotnosti 2,128 kg. Jednalo se o pravidelnou cyklicky zákonitou srostlici velmi dobře omezených krystalů. Ukázka je dnes v držení německého sběratele.

Zobrazit:

velebil.net