Siderit, FeCO3
Siderit je uhličitan železnatý. Bývá žlutohnědý, hnědý až černohnědý, neprůhledný, někdy průsvitný, dokonale štěpný ve třech směrech, na štěpných plochách lesklý. Obvykle je zrnitý (jemno i hrubozrnný) nebo masivní kusový, někdy tvoří ledvinité či hroznovité agregáty s paprsčitou stavbou. Poměrně často se vyskytuje v podobě dobře omezených krystalů tvaru klence (viď dolomit a kalcit). Krystaly sideritu mívají často zakřivené a nerovné plochy, často mívají krystaly sideritu tvar čočky. V některých sedimentárních horninách se občas vyskytují konkrece tvořené směsí sideritu a jílových minerálů – tzv. pelosiderity.
Siderit tvoří sedimentární ložiska jezerního i mořského původu nebo tvoří velká ložiska ve vápencích a dolomitech, jež vznikla zatlačením původních sedimentů roztoky se železem. Významné akumulace sideritu se vyskytují i na některých hydrotermálních žilách. Do nedávných dob sloužil siderit vedle hematitu a magnetitu jako jedna s hlavních rud železa, dnes je jeho praktický význam poměrně malý.
Siderit je typickou součástí rudních žil na olověno-zinkovém ložisku v Příbrami. V dutinách tamních žil se vyskytovaly pěkné ukázky až 2 cm velkých čočkovitých krystalů sideritu narůstajících kolmo na vrstvy dobře omezených krystalů sfaleritu. Až několik metrů mocné výplně rudních žil tvořil na ložiscích ve Slovenském rudohoří (Rožňava, Rudňany, Mlynky aj.). Jako železná ruda byl siderit těžen velkým povrchovým lomem na ložisku Erzberg u Eisenerzu v Rakousku, kde tvoří siderit mohutné bohaté ložisko ve vápencích.
Zobrazit: