Spinel, MgAl2O4 a spinelidy

Spinel je oxid hliníku a hořčíku. Bývá černý, hnědý, červený, modrý i zelený, skelně lesklý, obvykle neprůhledný, poměrně vzácně i průhledný. Průhledné variety bývají využívány ve šperkařství jako drahý kámen. Spinel tvoří velmi často dobře omezené izolované krystaly tvaru osmistěnu, vyskytuje se ale i v podobě zrnitých agregátů.

Spinel se vyskytuje především v metamorfovaných horninách jako jsou erlany, skarny či mramory, někdy bývá i v rulách. Bývá přítomen také v některých typech tmavých vyvřelin; občas se vyskytuje v některých pegmatitech. Je odolný vůči zvětrávání, takže se v podobě valounků a zrn hromadí v náplavech.

Až 15 cm velké dokonale omezené hojnoploché krystaly černého železem bohatého spinelu, tzv. pleonastu pocházejí z Aldanského masívu v Jakutsku (Rusko). Červené a růžové průhledné spinely drahokamové kvality velikosti do 2 cm i větší pocházejí z Barmy, Srí Lanky, Thajska, Vietnamu, Pákistánu, Afghánistánu či Tádžikstánu. Růžovofialové a šedomodré osmistěny spinelu velikosti do 5 mm zarostlé v mramoru lze nalézt v lomu v Krtech sz. od Strakonic.

Spinelidy

Spinel je ze systematického hlediska jedním ze členů řady spinelidů, které se mezi sebou vzájemně mísí, takže na složení přírodních spinelidů se prakticky vždy podílí více členů. Jsou jimi ještě gahnit, hercynit, galaxit, magnetit, franklinit, jacobsit, magnesioferrit, trevorit, chromit, magnesiochromit a další. V přírodě jsou relativně častější tyto spinelidy:

O magnetitu a chromitu jako o důležitých rudách železa, respektive chromu je pojednáno samostatně. Až 0,5 cm velké modrozelené osmistěny gahnitu lze nalézt v mramoru u Jimramova sv. Nového Města na Moravě. Hercynit byl vůbec poprvé nalezen v gabrových balvanech ve Hvožďanech a Načetíně v podobě černých masivních zrnitých agregátů. Dokonce zde byl po nějaký čas těžen jako tzv. poběžovický smirek na leštění skel a zrcadel.

Zobrazit:

velebil.net