7.3. Žilné vyvřeliny
Z pozdně odštěpené magmatické hmoty vznikají žilné horniny, které jsou svým složením různými variacemi běžných vulkanických a plutonických hornin. Žilné horniny pronikají puklinami v zemské kůře; žilné magma si hydraulickým mechanismem otevírá cestu vzhůru. Žíly jsou deskovitá tělesa mocná metry až stovky metrů. Zvláštními příklady žilných hornin jsou aplity a pegmatity. Obzvláště pegmatity, tvořící nejen žíly, ale i mocné čočky, bývají vděčným zdrojem sběratelsky atraktivních ukázek minerálů, které jsou v pegmatitech zarostlé, ať už to jsou křemeny – záhnědy, velké sloupce turmalínů anebo různé minerály vzácných zemin, berylia aj. prvků. Pro sběratele jsou pegmatity pravým rájem.
Pegmatity vznikají krystalizací z pozdně odštěpené frakce magmatu (vpodstatě se jedná o hydrotermální roztok magmatického původu) a mohou proto obsahovat vzácné („zbylé“) prvky, jež dávají vzniknout vzácnějším druhům minerálů. Pegmatity jsou velmi hrubozrnné, jsou tvořené hlavně velkými krystalovými jedinci živců, křemene, ale i slíd. Živec z pegmatitů bývá těžen jako vstupní surovina při výrobě porcelánu, křemen bývá těžen jako surovina na výrobu skla, z některých pegmatitů se získávají vzácné prvky. V České republice je množství nalezišť s krásnými minerály pegmatitů především na Českomoravské vrchovině. Snad nejznámější je hlubinný živcový důl v Dolních Borech s. od Velkého Meziříčí, dnes uzavřený, takže žádné atraktivní sběratelské ukázky minerálů už bohužel neposkytuje.
Předchozí: « Plutonity (plutonické horniny)
Další: Magmatity (horniny vyvřelé) »
Obsah