Ag-Co-Bi-U-ložisko Potůčky v Krušných horách
- Autoři:
- Aleš Bufka – Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha
- Dalibor Velebil – Národní muzeum, Praha
- Tištěné vydání:
- Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 8 (2000), 75–81
Abstrakt [Abstract in English]
Historický rudní revír Potůčky se nalézá v Krušných horách, 15 km sz. od Jáchymova, na státní hranici s Německem. Od 16. do 20. století byly v Potůčkách těženy žíly tzv. pětiprvkové formace jáchymovského typu, tzn. že zde bylo postupně těženo stříbro, kobalt, bismut a uran. Hydrotermální žilné ložisko Potůčky je vázáno na metamorfovaný plášť karlovarského plutonu, budovaný převážně různými typy fylitů. Na ložisku je známo asi 20 rudních žil obvyklé mocnosti 5–30 cm s brekciovitou až mylonitovou výplní a čočkami křemene, na něž jsou vázány akumulace komplexních Co – Ni – Bi rud (skutterudit, safflorit, rammelsbergit, nikelín, bismut, bismutin), popř. další minerály (stříbro, uraninit, aj.). Při vzniku ložiska se postupně uplatnilo asi pět stadií mineralizace variského stáří: 1. křemen – sulfidické, 2. uraninit – karbonátové (s fluoritem), 3. arsenidové, 4. sulfoarsenidové, 5. sulfidické (arsenopyrit, chalkopyrit, pyrit, galenit, sfalerit). Relativně samostatná a mladší než předchozí je mineralizace křemen-hematitová. Výše uvedené typy zrudnění se překrývají, složení žil je proměnlivé; zřejmá je i vertikální zonálnost ložiska – rudy uranové se nacházejí ve střední a hlubší části žil, rudy stříbrné a sulfoarsenidové ve svrchní až střední části hloubkového vývoje. Během 18. a 19. století byly na ložisku vytěženy řádově stovky kg stříbra, 141 tun kobaltových rud a 2243 kg bismutu. Objem těžby uranu není znám, po 2. světové válce (1946–1956) bylo při těžbě uranu vyraženo asi 60 km důlních chodeb, doly dosáhly hloubky přes 300 m. Dnes je revír aplanován, zůstávají pouze zbytky hald u jednotlivých uranových šachet.
Keywords: history, geology, uranium ores