Apatity, Ca5(PO4)3(F, Cl, OH)
Apatity jsou fosfáty vápníku s fluorem, chlorem a hydroxylovou skupinou (OH), jež se ve struktuře apatitů mohou vzájemně zastupovat. Rozlišujeme tedy tři chemicky čisté minerály:
| minerál | chemický vzorec |
|---|---|
| fluorapatit | Ca5(PO4)3F |
| chlorapatit | Ca5(PO4)3Cl |
| hydroxylapatit | Ca5(PO4)3OH |
V přírodě je nejhojnější fluorapatit, v němž nad chlorem či OH skupinou převládá prvek fluor. Apatity jsou nejčastěji zelené, fialové, žluté, bezbarvé, hnědé, šedé, růžové či modré, průsvitné až neprůhledné. Jsou zrnité, jehličkovité, zemité, popřípadě tvoří krátce i dlouze sloupcovité šestiboké krystaly. Krystalové plochy mají skelný lesk, lomné plochy jsou nerovné až lasturnaté s mastným leskem. Kulovité konkrece některých tzv. fosforitů sedimentárního původu mohou být tvořeny paprsčitě uspořádanými vlákny apatitů.
Apatity jsou nejrozšířenějšími fosfáty zemské kůry. Vznikají ve vyvřelých, usazených i přeměněných horninách. V malém množství je apatit běžně přítomen v žulách, syenitech a gabrech, je častým minerálem pegmatitů. Apatity jsou hlavní složkou fosforitů, tj. sedimentárních ložisek mořského původu. Sloučeniny fosforu v usazených horninách pocházejí původně ze schránek a kostí některých mořských živočichů. Fosfority se těží zejména v USA, Číně a Maroku. V Rusku, na poloostrově Kola, se apatity těží z tzv. nefelinických syenitů na ložisku jižně od Murmanska. Magmatický fluorapatit tohoto ložiska je světle zelený, tvoří bohaté akumulace zrnitých agregátů, které budují ohromné bloky prorostlé mnoha dalšími minerály. Občas se apatity vyskytují na hydrotermálních a alpských žilách. Apatity slouží jako výchozí surovina v chemickém průmyslu. Ze sloučenin fosforu se vyrábějí umělá hnojiva, zápalky, pyrotechnika, používají se při legování ocelí, v pracích a čisticích prostředcích, v lécích atd.
Výskytů pěkných estetických ukázek především fluorapatitu je nepřeberné množství. Jmenujme alespoň některé. Až 30 × 20 cm velké zelené neprůhledné šestiboké sloupce se vyskytují v křemen-diopsidové hornině vzniklé přeměnou fosfátových usazenin ve Sljudjance při jižním břehu Bajkalu v Rusku. Růžové až modravé tabulky fluorapatitu až 10 cm velké (obvykle do 3 cm) se vyskytují v pegmatitech v San Diego County v Kalifornii (USA). Sytě žluté, čiré sloupcovité krystaly byly ve velkém množství vytěženy a posléze uvedeny na trhy s minerály z magnetitového ložiska metasomatického původu v Cerru de Mercado v Durangu v Mexiku. Jsou obvykle 2 až 3 cm dlouhé, výjimečně až 10 cm.
Sběratelsky atraktivní ukázky fluorapatitu pocházejí z hydrotermálních žil cín-wolframových greisenových ložisek. Průhledné 5 až 8 cm velké nízce sloupcovité až tabulkovité krystaly pocházejí z Panasqueiry v Portugalsku. Tmavě fialové krystaly se nacházely v Ehrenfriedersdorfu v Sasku (Německo). Až 1 cm velké nízce sloupcovité a tabulkovité zelené a fialové krystaly fluorapatitu se vyskytovaly v dutinách žilného křemene v Horním Slavkově, jjz. od Karlových Varů; podobné zelené krystaly se nacházely i v jedné ze žil na Krupce, severně od Teplic. V posledních letech byly pěkné až 2 cm velké sloupcovité tmavě zelené, průsvitné až průhledné krystaly apatitu několikrát opakovaně vykopány z jedné z pegmatitových žil u Čejova nedaleko Humpolce.
O něco méně běžné jsou v přírodě i další apatity jako karbonátfluorapatit Ca5(PO4, CO3)3F či karbonáthydroxylapatit Ca5(PO4, CO3)3OH. Karbonátfluorapatit lze u nás poměrně dobře nalézt v podobě bílých povlaků a kůr složených z drobných kulovitých agregátů u Valče v Doupovských horách, kde doprovází opál – hyalit narostlý na balvanech čediče. Oba poslední minerály jsou hlavní složkou kulovitých fosfátových konkrecí v organogenních horninách u řeky Ušica v Podolí na Ukrajině. Apatity se nacházejí i v lidském těle. Součástí kostí je hydroxylapatit, v zubech je fluorapatit.
Zobrazit: