Axinit, Ca2(Fe, Mg, Mn)Al2B(Si2O7)2O(OH)
Axinit je složitý borokřemičitan (borosilikát). Pokud známe přesné chemické složení konkrétní ukázky axinitu, rozlišujeme ještě podrobněji:
- ferroaxinit, Ca2Fe2+Al2BSi4O15(OH), v němž převažuje železo,
- manganaxinit, Ca2Mn2+Al2BSi4O15(OH) s převahou manganu a
- magnesioaxinit, Ca2MgAl2BSi4O15(OH) s převahou hořčíku.
V přírodě jsou zdaleka nejběžnější feroaxinity, poměrně vzácné jsou magnesioaxinity.
Axinit je hnědý, šedohnědý, fialově hnědý, fialový, vzácněji červený, zelený, žlutavý či bezbarvý. Je průhledný až neprůhledný, skelně lesklý, dobře štěpný. Je poměrně tvrdý, ale zároveň křehký. Vytváří zrnité až celistvé krystaly a klínovité nebo tabulkovité krystaly, které jsou vyhledávány sběrateli minerálů.
Vyskytuje se v pegmatitech, na žilách alpské parageneze a na hydrotermálních žilách, někdy bývá i v mramorech, erlanech a skarnech. U nás se axinity čas od času vyskytují v podobě až 10 cm mocných žil pronikajících tělesy andezitu v lomu v Praze-Zbraslavi. V těchto žilách bývají spolu s křemenem a kalcitem pěkné hnědé, ale i fialové tence tabulkovité neprůhledné velikosti obvykle okolo 1 cm (nejvíce 3 cm). Pěknou žílu axinitu můžeme pozorovat ve starém lůmku těsně při severním okraji výše zmíněného činného velkolomu za lomařskou správní budovou. Další žíla axinitu se nachází vedle lůmku, jen o pár desítek metrů severněji ve strmém svahu.
Občas se axinit vyskytoval v amfibolitovém lomu v Libodřicích u Čáslavi. Zde tvořil tabulkovité agregáty a průsvitné skelně lesklé hnědofialové tabulkovité krystaly ve společnosti prehnitu.
Klasickým evropským nalezištěm velmi pěkných drúz axinitu je lokalita Bourg d´Oisans v departmentu Isère ve Francii, kde krystaly axinitu narůstají spolu s prehnitem, epidotem a zoisitem na trhliny žul. Z této lokality byl axinit popsán vůbec poprvé. Dnes se na mineralogickém trhu objevují především až 10 cm velké krystaly z Připolárního Uralu (důl Pujva), z hydrotermálních žil v Dalněgorsku a z Čukotky v Rusku.
Velmi vzácným druhem axinitu je tinzenit, Ca2(MnFe)Al2B(Si2O7)2O(OH), který se vyskytuje pouze asi na deseti nalezištích na světě.
Další informace v literatuře
- Filip J., Novák M. (2001): Minerální parageneze axinitu v Českém masivu. – Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze 9, 69–75.
- Velebil D. (2000): Lokality axinitu v barrandienském proterozoiku vltavského údolí na jih od Prahy. – Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze 8, 180–183.
Zobrazit: