Chalkopyrit, CuFeS2
Chalkopyrit je sulfid mědi a železa. Je nejdůležitější rudou mědi a jediným zdrojem selenu a teluru, které některé chalkopyrity obsahují jako příměs. Chalkopyrit bývá zrnitý, celistvý, vtroušený, v dutinách rudních žil tvoří skupiny krystalovými plochami omezených nedokonalých krystalů s nerovným povrchem. Na čerstvém lomu je mosazně žlutý, kovově lesklý, na vzduchu často pestře nabíhá, většinou modře nebo zelenomodře. Má nerovný až lasturnatý lom.
Tvoří nejrůznější typy ložisek. Ekonomicky nejvýznamnější jsou tzv. porfyrová měděná ložiska, na nichž je chalkopyrit spolu s dalšími sulfidy rozptýlen v granodioritech a jim podobných horninách. Na ložisku Bingham v Utahu v USA bylo v gigantickém povrchovém dolu za 70 let vytěženo 11 milionů tun mědi, asi 800 000 tun molybdenu, tisíce tun stříbra a vzácných kovů a stovky tun zlata. Podobné je ložisko Kounrad v Kazachstánu.
V malém množství a v drobných zrnech je chalkopyrit běžně přítomen ve většině vyvřelých hornin. V některých tmavých vyvřelinách se chalkopyrit nahromadil do té míry, že tvoří ložiskově významné akumulace. Takový charakter má ložisko Sudbury v Ontariu v Kanadě, kde se vyskytuje spolu s pentlanditem a pyrhotinem. U nás jsou tělesa tohoto typu s chalkopyritem u Starého Ranska.
Chalkopyrit se vyskytuje v kontaktních skarnech, u nás například v Obřím dole v Krkonoších či v Kowarech v Polsku. V historických dobách měla velký ekonomický význam zejména žilná hydrotermální ložiska s chalkopyritem, těžená hlubinnými doly. V Evropě byla měď z těchto ložisek získávána zejména v Německu, v rakouských Alpách, na Slovensku a v Rumunsku. Z dutin hydrotermálních rudních žil pocházejí esteticky výrazné ukázky, tj. drúzy automorfně omezených krystalů. Takové až 3 cm velké s nacházely například v Banské Štiavnici na Slovensku či v Cavnicu v Rumunsku a jinde. Až 12 cm velké pěkné krystaly pocházejí ze žilných ložisek v Dalněgorsku v Rusku.
Na území České republiky nejsou významná žilná ložiska chalkopyritu, ale pouze menší výskyty, v minulosti ovšem také zkoumané, popřípadě nepříliš intenzívně těžené, jako je Mutěnín sz. od Domažlic v Českém lese, Borovec u Štěpánova nad Svratkou, vjv. od Nového Města na Moravě, nebo Ludvíkov jz. od Vrbna pod Pradědem v Jeseníkách. Chalkopyrit byl těžen také v Hoře Svaté Kateřiny sz. od Mostu v Krušných horách, kde se vyskytoval na rudních žilách v jemnozrnné směsi se sfaleritem a galenitem.
Chalkopyrit se vyskytuje také na sedimentárních ložiscích v pískovcích a jílovcích jako například v Mansfeldu v Německu či v Lubinu v Polsku. Dalším typem ložisek jsou vulkanosedimentární ložiska, která vznikla vysrážením měděných rud z horkých roztoků na mořském dně. Taková ložiska se nacházejí například v Japonsku či v oblasti Rio Tinto ve Španělsku. Tato ložiska mohou být regionálně metamorfovaná, příkladem jsou naše ještě v nedávných dobách těžená ložiska ve Zlatých Horách v Jeseníkách a v Tisové s. od Kraslic v Krušných horách.
Zobrazit: