Galenit, PbS
Galenit je sulfid olovnatý. Je to poměrně rozšířený minerál, který tvoří často společně se sfaleritem hydrotermální ložiska, obvykle žilná ale i jiná. Je znám již od starověku. Sloužil a stále slouží jako ruda olova, z nějž byly kdysi vyráběny vodovodní trubky a nejrůznější předměty, a také jako ruda stříbra, z něhož byly vyráběny mince a stříbrné šperky. Galenity totiž často obsahují až 1 % stříbra, a to především v podobě vtroušených mikroskopických zrníček rozmanitých sulfidů stříbra (akantit, diaforit, freibergit, matildit, proustit, pyrargyrit, stefanit, miargyrit, freieslebenit aj.). Oproti jiným sulfidům lze galenit poměrně dobře roztavit, takže se dobře zpracovává.
Galenit je šedý, kovového vzhledu, neprůhledný, dokonale štěpný podle ploch krychle, na štěpných plochách je silně lesklý. Je nápadně těžký. Tvoří jemně až hrubě zrnité agregáty, poměrně často tvoří dobře omezené krystaly tvaru krychle, které bývají někdy otupeny plochami osmistěnu. Vzácněji se vyskytuje čistě v podobě osmistěnů.
Olovo vyrobené z galenitu se používá při výrobě akumulátorů a baterií, slouží k ochraně některých předmětů před korozí, jako stínidlo proti rentgenovému a radioaktivnímu záření, používá se do slitin, z nichž se vyrábějí například ložiska, pájky apod. Některé sloučeniny olova se používají jako bílé, červené či žluté pigmenty. Používá se ve sklářském, keramickém, gumárenském, textilním průmyslu a při výrobě léčiv. Hlavními producenty olova jsou Austrálie, Čína, USA, Peru, Kanada, Mexiko a Švédsko. Stejné země jsou také hlavními producenty stříbra, které má také velmi rozmanité využití, například v elektrotechnice a při výrobě nejrůznějších slitin a sloučenin.
V Čechách se galenit těžil v hlubinných dolech na žilných ložiscích především ve Stříbře z. od Plzně, v Oloví v Krušných horách a v Příbrami. Galenity ze Stříbra měly velmi nízký obsah stříbra (méně než 0,1 %), takže z nich bylo vyráběno v podstatě pouze olovo, které v historických dobách sloužilo především při rafinaci stříbra vyrobeného z komplexních sulfidických rud (pyrit + sfalerit + galenit aj.) ve stříbrných hutích v Kutné Hoře. Toto olovo ovšem nestačilo, takže se muselo dovážet ze zahraničí, hlavně z Polska, kde jsou velká ložiska olova. Olovo vyprodukované v Oloví sloužilo především ve stříbrných hutích v Jáchymově.
Galenity z Příbrami sloužily jako ruda stříbra i olova. V Příbrami tvořil galenit na souměrných žilách pásky až 20 cm mocné; v dutinách byly nacházeny jeho až 3 cm velké krystaly. Zvláště velké dutiny s krychlovými krystaly galenitu až 20 cm velkými byly nacházeny při těžbě na žilách ve Stříbře.
Ve světě je ložisek galenitu celá řada, stejně jako nalezišť, z nichž na mineralogický trh přicházejí pěkné drúzy dobře omezených krystalů. Za všechny jmenujme například doly v oblasti Madanu v Bulharsku nebo Dalněgorsk v Rusku.
Zobrazit: