Kyanit, Al2SiO5
Kyanit je stejně jako andalusit a sillimanit křemičitan hliníku o složení Al2SiO5. Od andalusitu a sillimanitu se liší způsobem uspořádání krystalové struktury. Vzniká při regionální metamorfóze hornin bohatých hliníkem, a to za relativně vysokých tlaků, ale i teplot, takže jej nacházíme jako součást některých svorů, rul, granulitů a eklogitů. Podle jeho přítomnosti v hornině můžeme velice dobře odhadovat podmínky vzniku daného metamorfitu. Je modrý, bílý, šedobílý, šedý, vzácněji zelený či bezbarvý; barva se často mění v rámci jednoho krystalu. Je průsvitný až neprůhledný, v jednom směru dokonale štěpný a ve druhém směru dobře štěpný, na štěpných plochách je skelně až perleťově lesklý. Tvoří deskovité až ploše sloupcovité (lištovité) a sloupcovité krystaly a jejich agregáty. Je poměrně odolný, takže se hromadí v náplavech. Někdy bývá přeměněn na sillimanit.
Jeho výrazné, sběratelsky zajímavé ukázky se vyskytují zarostlé zejména v křemenných a křemeno-živcových čočkách a žilách vzniklých při regionální metamorfóze „vypocením“ z horniny. Pěkné výrazné ukázky modrošedého kyanitu pocházejí z rul na Pancíři s. od Železné Rudy (lze je nalézt na svahu Pancíře v okolí lanové dráhy prohlížením rulových balvanů a roztloukáním těch, v nichž zahlédneme menší množství kyanitu) a u Frymburku při vodní nádrži Lipno na Šumavě, v okolí Bečova nad Teplou (z okolí obce Chodov pocházejí až 10 cm velké desky) j. od Karlových Varů, ze svorů od Kovářové a Vrtěžíře jv. Bystřice nad Pernštejnem. Pěkné modré kyanity pocházejí z lokalit Capelinha ve státě Minas Garais v Brazílii a z Pizzo Forno ve Švýcarsku.
Zobrazit: