Pentlandit, (Fe, Ni)9S8
Pentlandit je sulfid železa a niklu, často obsahuje i příměs kobaltu. Je světle bronzově žlutý, kovově lesklý, neštěpný, lasturnatého až nerovného lomu. Tvoří nepravidelná zrna a zrnité agregáty nebo mikroskopické destičkovité odmíšeniny v pyrhotinu. Jeho dobře omezené krystaly jsou vzácné. Vyskytuje se v některých tmavých vyvřelinách, v nichž může spolu s pyrhotinem či chalkopyritem tvořit až ekonomicky významné akumulace (ložiska). Pentlandit je vedle garnieritu a (a v menší míře i nikelínu) hlavním průmyslovým zdrojem niklu, těženou rudou je přitom obvykle pyrhotin s odmíšenými inkluzemi pentlanditu.
Pyrhotiny s příměsí pentlanditu se u nás vyskytují v troktolitu (vyvřelina složená hlavně z olivínu a Ca-plagioklasu) ve Starém Ransku sv. od Havlíčkova Brodu. Pentlandit je spolu s pyrhotinem a chalkopyritem vtroušen v mocné čedičové žíle v Rožanech sz. od Rumburku. Největším světovým ložiskem niklu je Sudbury v kanadském Ontariu. Jedná se o 50 km dlouhé a 4 km mocné těleso tmavé vyvřeliny s mikroskopickým pentlanditem v pyrhotinu, se zrnitým chalkopyritem a dalšími minerály. Jen občas se v Sudbury vyskytují až 1 cm velká zrna pentlanditu s naznačenými krystalovými plochami.
Nikl se používá k legování oceli (např. chirurgické nástroje), na výrobu slitin (např. alpaky Cu+Ni+Zn), k pokovování jako ochrana před korozí, na výrobu mincí (slitina s mědí – tzv. kupronikl nebo poniklování železných mincí – jako v případě našich jedno, dvou a pětikorun). Sloučeniny niklu se používaly například jako barviva ve sklářském a keramickém průmyslu.
Zobrazit: