Pyrolusit, MnO2
Pyrolusit je oxid manganičitý. Je šedý až černý, kovově až matně lesklý, neprůhledný. Bývá celistvý, zemitý, zrnitý, vláknitý, paprsčitý, tvoří povlaky, dendrity, hlízy, nepříliš často také sloupcovité a jehlicovité krystaly. Vyskytuje se na sedimentárních ložiscích manganu a na některých hydrotermálních žilách. Je rudou manganu, který se používá do slitin se železem, jako dezoxidant a odsiřovací přísada při výrobě železa a k legování ocelí. Sloučeniny manganu se používají k odbarvování skla, k výrobě hnědých glazur či na výrobu dezinfekce.
Až 10 cm velké vláknité agregáty pyrolusitu se vyskytovaly v pískovcích a slepencích permského stáří u Předního Arnoštova jv. od Svitav, j. od Moravské Třebové. Drúzy až 1,5 cm velkých krátce sloupcovitých krystalů pocházejí z dutin křemen-pyrolusitové žíly na Jelením vrchu z. od Horní Blatné v Krušných horách – jedná se o jedny z nejhezčích světových ukázek pyrolusitu. Na starých haldách nevelkého dolu Marie Terezie, jímž byla manganová ruda ze zmíněné žíly v 19. století a za 1. světové války dobývána, je možné sbírat pyrolusity i dnes, a to v podobě šedočerných masivních zrnitých agregátů nebo i v podobě drobných ploše sloupcovitých krystalů obvyklé velikosti do 5 mm.
Další informace v literatuře
Bufka A., Velebil D. (2003): Manganová mineralizace žíly Marie Terezie u Horní Blatné v Krušných horách. – Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze 11, 100–114.
Zobrazit: