Sádrovec, CaSO4 · 2H2O
Sádrovec je dihydrát síranu vápenatého. Bývá bezbarvý, bílý, šedý, nažloutlý, průhledný až průsvitný. Vyskytuje se v podobě zrnitých a vláknitých agregátů, často tvoří i dobře omezené až dokonalé jehlicovité, sloupcovité a tabulkovité čiré krystaly. Krystaloví jedinci sádrovce mohou dosahovat velikosti až několika metrů. Je dokonale štěpný, jeho krystaly jsou díky této štěpnosti nevratně ohebné. Na štěpných plochách je skelně až perleťově lesklý. Je velmi měkký, takže do něj lze snadno rýpat již nehtem.
Desítky až stovky metrů mocné polohy sádrovce vznikaly okolo přelomu prvohor a druhohor a ve třetihorách spolu s halitem (solí kamennou), anhydritem, popřípadě vápencem vysrážením z mořské vody ve vysychajících mořských lagunách. Na těchto typech výskytů mají sádrovce velmi rozmanité podoby a formy. Bývají bílé, jemnozrnné, kompaktní, průsvitné (tzv. alabastr), běžně se vyskytují i v podobě hrubých nažloutlých agregátů tvořených velkými čočkovitými, tabulkovitými a deskovitými krystaly, tvoří též stébelnaté až vláknité agregáty uspořádané kolmo k ploše vrstev. Vláknitý sádrovec bývá někdy označován jako selenit; velké štěpné průhledné desky bývají nazývány mariánské sklo. U nás se polohy sádrovce mořského původu vyskytují v Opavě-Kateřinkách a v Kobeřicích vsv. od Opavy, kde lze sbírat i jeho sběratelsky atraktivní ukázky.
Sádrovec je také velmi hojným produktem zvětrávání sulfidů, zejména pyritu, a to buď v sedimentárních horninách obsahujících pyrit anebo na hydrotermálních žilách, kde se obvykle vyskytuje spolu s limonitem. Průhledné dokonalé našedlé tabulkovité krystaly až 25 cm velké se vyskytují v jílových břidlicích ordovického stáří v Praze a bývají příležitostně nacházeny při stavebních pracích, jako tomu bylo v minulosti na Žižkově, v Malešicích, Košířích, Vysočanech, Štěrboholích, Hloubětíně, Řeporyjích a Řepích. Ještě dnes lze skromnější ukázky sbírat v zářezu silnice v Rabakovské ulici pod přemostěním Jižní spojky v Praze-Strašnicích. Jílovité horniny jsou značně plastické, takže rostoucí krystal sádrovce si sám během postupného sběrného růstu kolem sebe snadno vytváří prostor.
Pěkné dokonalé čiré krystaly a jejich hvězdovité srostlice byly sbírány na velmi bohatém nalezišti v jílovcích v cihelně u Strkovic mezi Žatcem a Louny. Dnes již toto naleziště neexistuje, cihelna byla zavezena.
Velmi známé jsou tzv. pouštní růže. Jedná se o růžicovité srostlice hrubých neprůhledných čočkovitých krystalů sádrovce vznikající v pouštních píscích v Tunisku a Alžírsku vysrážením z kapilární vody.
Ložiska sádrovce mořského původu jsou těžena, ze sádrovce je vyráběna sádra, cement, používá se ve farmacii, při výrobě papíru a jinde. Dnes je těžba přírodního sádrovce částečně nahrazena sádrovcem, který vzniká jako odpadní produkt při odsiřování elektrárenských plynů. Hlavními producenty přírodního sádrovce jsou USA, Irán, Kanada, Španělsko, Mexiko a Čína. Alabastr bývá používán jako sochařský kámen.
A to nejlepší nakonec. V roce 2000 byla při těžbě v olověno-zinkových dolech Naica ve státě Chihuahua v Mexiku zastižena jeskyně vystlaná množstvím obřích krystalů sádrovce až 10 m dlouhých a 2 m širokých.
Zobrazit: