Stříbro, Ag
Ryzí stříbro se v přírodě občas vyskytuje v podobě zrn, povlaků, drátků, plíšků a mechovitých, dendritických, kostrovitých a masivních kusových agregátů – výjimečně byly na některých ložiscích nalezeny kusy stříbra až několik set kilogramů těžké. Stříbro je kujné a tažné. Z jednoho gramu stříbra lze vytáhnout drát dlouhý asi jeden kilometr. Stříbro je začerstva bílé a kovově lesklé, jeho povrch ovšem na vzduchu rychle žloutne, hnědne a černá. Stříbro totiž reaguje se sirovodíkem, který je ve vzduchu v malé míře obsažen, a na jeho povrchu se vytváří velmi tenký povlak černého sulfidu stříbrného.
Ryzí stříbro se vyskytuje na některých rudních žilách, zejména v jejich připovrchových částech, takže v minulých staletích občas sloužilo vedle jiných, méně bohatých ale podstatně hojnějších rud jako zdroj stříbra na výrobu mincí. Ve starověku a středověku bylo proto stříbro strategickým kovem výrazně ovlivňujícím světovou ekonomiku. Většina stříbra byla ovšem vyráběna ze sulfidů, hlavně galenitu, pyritu a dalších, které jej mohou obsahovat až 1 % (obvykle jen setiny a desetiny procenta). V Čechách se sulfidické stříbrné rudy těžily hlavně v Kutné Hoře a v Příbrami.
Nejkrásnější ukázky ryzího stříbra pocházejí ze stříbrných dolů v Kongsbergu v Norsku, kde se vyskytly až 40 cm dlouhé tlusté pokroucené dráty. Podobné, avšak mnohem skromnější ukázky stříbra byly nalezeny i ve stříbrných dolech v Jáchymově v Krušných horách a v Příbrami.
Dnes již stříbro není tak jako kdysi strategickým kovem a jeho cena v porovnání se zlatem je vlastně velmi nízká. Většina dnes vyrobeného stříbra je spolu se zlatem a molybdenem vedlejším produktem těžby a zpracování měděných rud na severo a jihoamerických ložiscích (především v Chile), kde se povrchovými velkolomy těží obrovské objemy vyvřelin s jemně rozptýlenými sulfidy mědi.
Zobrazit: