Vivianit, Fe3(PO4)3 · 8H2O
Vivianit je hydratovaný fosforečnan železitý. Je bezbarvý, světle až tmavě modrý, modrozelený, zelený, hnědočerný, černý, skelně až perleťově lesklý, průhledný až průsvitný, dokonale štěpný v jednom směru. Tvoří zemité a práškovité agregáty a povlaky, hlízy, vláknité paprsčité agregáty a dlouze ploše sloupcovité krystaly.
Vyskytuje se především v některých sedimentárních horninách bohatých fosforem a železem, vzniká přeměnou jiných fosfátů v pegmatitech a v dalších geologických prostředích (na rudních žilách, ve skarnech a greisenech). Bývá produktem reakcí látek organického původu, například v bahnech a rašelinách. Mineralog profesor František Čech s oblibou vypravoval, že největší akumulace vivianitu viděl za války v Plzni na náměstí, „když bomba praštila, dámy prominou, do veřejných záchodků“. Tvoří inkrustace fosilních kostí, sloních a mamutích klů a zubů, fosilizuje například schránky belemnitů v New Jersey v USA.
Až 15 cm dlouze tmavě zelené průhledné krystaly vivianitu pocházejí z dutin rudních žil olověno-zinkového ložiska v Trepči v Srbsku. Tmavě zelené krystaly a až 7 cm velké paprsčité agregáty se vyskytují v dutinách skořápek fosilních mlžů na ložiskách sedimentárních železných rud v Kerči a Anapě na Krymu (Ukrajina). Až 1,5 m dlouhé sloupce pocházejí z jílů z lokality Anloua v Kamerunu. Až 1 cm velké tabulky se vyskytovaly na trhlinách hornin v Litošicích a Chvaleticích z. od Pardubic, kde vznikly jako produkt rozkladu pyritu.
Zobrazit: