Wavellit, Al3(PO4)2(OH, F)3 · 5H2O
Wavellit je hydratovaný fosfát hliníku s fluorem a OH skupinou. Je bílý, šedý, zelený, modrý, žlutý i bezbarvý, skelně až perleťově lesklý, průsvitný až neprůhledný. Nejčastěji tvoří hvězdovitě paprsčité až polokulovité agregáty tvořené tenkými jehlicemi, méně často celistvé agregáty, povlaky a kůry. Obvykle vzniká na puklinách sedimentárních hornin bohatých hliníkem a fosforem během procesu jejich zpevňování. Fosfor má původ ve fosfátových schránkách mořských živočichů. Schránky byly během zpevňování horniny rozpouštěny, fosfor putoval horninou ve formě roztoků a posléze dal spolu s dalšími prvky vzniknout minerálu wavellitu, jenž se vysrážel na puklinách horniny.
Pukliny vyplněné wavellitem se v příčném řezu jeví jako tenké bílé žilky. Pokud puklinu (žilku) rozštípneme v její ploše, získáme souvislou vrstvu paprsčitých hvězdiček. Místy nemusí být puklina vyplněna wavellitem zcela a v dutině pak nacházíme polokulovité agregáty wavellitu.
Bílé, jemně paprsčitě vláknité agregáty wavellitu se vyskytují na puklinách drob ve starém zašlém lomu na Třenické hoře při západním okraji Třenic zjz. od Berouna nebo v drobných „selských“ lůmcích v lesním remízku jižně od Olešné zjz. od Hořovic. Lokalita je v literatuře známá spíše pod názvem Milina podle názvu kóty 563 m v jejímž prostoru se remízek s lokalitou nachází. V Třenicích obvykle dosahují sluníčkovité agregáty wavellitu průměru do 1 cm, na Milině bývají o něco větší, zato méně bohaté. Nejvíce dosahují wavellitová „slunce“ až 6 cm v průměru. Pěkné modré sluníčkovité agregáty pocházejí z puklin grafitického kvarcitu od Černovic vjv. Tábora. U Chesteru v Pennsylvanii v USA byl wavellit těžen jako surovina fosforu na výrobu zápalek a barev.
Zobrazit: