Anhydrit, CaSO4
Anhydrit je síran vápenatý (bezvodý oproti podobnému sádrovci, jenž obsahuje vodu). Obvykle je zrnitý až celistvý, bílý, šedý, žlutavý, někdy i modravý, nafialovělý i červený, průsvitný i průhledný. Poměrně vzácně tvoří dobře vyvinuté krystaly. Je především součástí evaporitových ložisek, tj. uloženin vzniklých vysrážením z mořské vody při vysychání lagun a moří v minulých geologických dotách. Na těchto ložiscích se obvykle vyskytuje spolu se sádrovcem a halitem (solí kamennou). V evaporitových usazeninách může vznikat také dehydratací (ztrátou vody) sádrovce; naopak sádrovec může vznikat hydratací anhydritu. Méně běžné jsou výskyty sádrovce v dutinách vulkanitů anebo na hydrotermálních žilách.. Anhydrit se používá na výrobu stavebních surovin, vybrané typy anhydritu slouží také jako sochařský kámen.
Z četných evaporitových výskytů anhydritu můžeme jmenovat například Bad Ischl v Rakousku, odkud pocházejí hrubě krystalické, zrnité, bílé až našedlé agregáty, ale i malé dobře omezené krystaly. Sloupečkovité krystalové mnohostěny se nacházely také v Aussee ve Štýrsku (Rakousko), odkud jsou známé také velmi hrubě krystalické hnědé agregáty. Až 3cm krátce sloupcovité, bezbarvé a nažloutlé krystaly pocházejí ze solných dolů ve Stassfurtu v Německu; hrubě krystalický bílý anhydrit s modravým nádechem se vyskytuje v Hallein v Salcbursku (Rakousko). Z korutanského Kreuthu, jenž je částí starého olověno-zinkového důlního revíru Bleiberg, pocházejí světle modré, jemnozrnné až celistvé agregáty. V polské Wieliczce se nacházely známé velmi silně zvrásněné tenké vrstvičky jemnozrnného bílého anhydritu, kterým se říkalo „střívkový kámen“.
Zobrazit: