„Jílové minerály“
Tzv. jílové minerály jsou v přírodě takřka všudypřítomné. Jsou podstatnou součástí půd a mnoha sedimentárních hornin jako jsou jíly, jílovce, jílové břidlice a mnohé další. Podle odhadů tvoří jílové minerály asi 4 % objemu zemské kůry.
Jílové minerály mají obrovský praktický význam v nejrozmanitějších technologiích. Z technologického hlediska jsou za jílové minerály považovány takové, jejichž částice jsou menší než 2 µm. Obvykle to bývají rozmanité silikáty s vrstevnatou strukturou, dále oxidy a hydroxidy železa, hliníku a manganu, různé formy oxidu křemičitého, uhličitany, zeolity atd., pokud jsou ovšem dostatečně jemnozrnné. V užším slova smyslu jsou za jílové minerály považovány pouze jemně krystalované silikáty s vrstevnatou krystalovou strukturou. Mezi takové patří zejména:
| minerál | chemický vzorec |
|---|---|
| kaolinit | Al2Si2O5(OH)4 |
| dickit | Al2Si2O5(OH)4 |
| montmorillonit | (Na, Ca)0.33(Al, Mg)2Si4O10(OH) · nH2O |
| illit | (KH3O)Al2(SiAl)4O10(OH)2 |
| halloysit | Al2Si2O5(OH)4 · 2H2O |
Většinou se vyskytují ve vzájemných směsích a ve směsích s dalšími minerály.
Kaolinit
Kaolinit je bílý, žlutý, hnědavý, červenavý, modrý. Je zemitý, pokud je zvlhlý, pak je plastický. Vzniká větráním a chemickou přeměnou živců, popřípadě i dalších alumosilikátů. Může tvořit samostatná ložiska, jež vznikla větráním především žul, arkóz, ortorul, migmatitů a dalších hornin vystavených velmi intenzivnímu větrání. Je součástí půd.
Významná ložiska velmi kvalitního kaolinu (zemitá hornina s podstatným podílem kaolinitu a dalších jílových minerálů) jsou na Karlovarsku (Sedlec, Podlesí, Otovice), kde vznikla zvětráváním žul. O něco rozsáhlejší jsou ložiska kaolinu, jež vznikla větráním arkóz karbonského stáří v okolí Horní Břízy, Kaznějova, Chotíkova a dalších míst v severním okolí Plzně. Méně kvalitní ložiska kaolinu vznikla větráním žul u Nové Role, vsv. Karlových Varů, a Vidnavy, s. od Jeseníku, ortorul a migmatitů od Kadaně a Podbořan v západních Čechách, Znojma a svrateckých rul od Veverské Bitýšky sz. od Brna.
Makroskopické ukázky kaolinitu lze nalézt v Bílině-Hradišti v zářezu Horské ulice, kde v jílové zvětralině tvoří kaolinit až 0,5 cm velké zprohýbané perleťově lesklé šupiny, destičky až sloupečky.
Plavený kaolin (zbavený nejílových minerálů) se používá jako plnivo do papíru, plastů, pryží, barev, lepidel, tmelů, izolací, farmaceutických a kosmetických výrobků, dále k výrobě porcelánu aj. keramiky, šamotu, cihel, střešních tašek, cementu, žáruvzdorných materiálů, uplatňuje se v potravinářství, používá se při filtraci např. olejů apod. Hlavními producenty kaolinu jsou USA, Velká Británie, Brazílie a Česká republika.
Dickit
Dickit je bílý, žlutavý, hnědavý, zemitý, zavlhka plastický. Vzniká za vyšších teplot hydrotermální přeměnou na ložiscích rud, u nás například na Cínovci s. Teplic, na Krupce ssv. Teplic či v Horním Slavkově jjz. Karlových Varů. Méně se vyskytuje v sedimentech, u nás například na Kladensku v trhlinách uhlí, pelosideritů a karbonátových železných rud od Zdic jz. od Berouna.
Montmorillonit
Montmorillonit je narůžovělý, bělavý, žlutavý, šedý či světle hnědý. Vzniká větráním čedičových tufů, je častou složkou jílovitých hornin a půd. Je důležitou složkou až 12 m mocných vrstev tzv. bentonitů, tedy zvětralých vulkanických tufů třetihorního stáří v Braňanech u Mostu a v Doupovských horách. Vzniká také větráním serpentinitů (hadců) a hydrotermální přeměnou hornin.
Montmorillonit, respektive bentonitové horniny s montmorillonitem jako hlavní složkou, se používá k čištění olejů, tuků, odpadních vod, plynů, pitné vody, ve farmacii a kosmetickém průmyslu, jako plnivo při výrobě barev, tužek, mazadel, pojivo slévárenských forem, jako izolační hmota, při zpracování ropy, výrobě plastů a rozmanitých chemikálií, ve stavebnictví, jako mazadlo atd. Hlavními producenty bentonitů jsou USA, Rusko, Řecko, Turecko a Itálie.
Illit
Illit je slída s technologickými vlastnostmi jílových minerálů. Je bílý či jinak světle zbarvený. Je převládajícím minerálem v jílech, v břidlicích a mnoha dalších sedimentárních hornin. Často se vyskytuje ve směsi s dalšími jílovými minerály, hlavně s kaolinitem. Obvykle je extrémně jemnozrnný, jeho částice jsou menší než jedna tisícina milimetru. Jedná se o velmi rozšířený až „všudypřítomný“ minerál, který každý člověk velmi dobře zná a označuje jej obvykle jako „bahno“, jehož je důležitou součástí.
Halloysit
Halloysit je bílý, žlutavý, hnědavý, červenavý, modravý. Vzniká spolu s kaolinitem i samostatně větráním a hydrotermální přeměnou živců a jiných alumosilikátů gaber, čedičů, tufů a rozmanitých vulkanických hornin. Vyskytuje se spolu s montmorillonitem, například jako součást tzv. bentonitových jílů na dole Ležáky u Mostu.
Zobrazit: